Výzbroj Templáře pro dobu války

Související:

Statistika:

dnes: 5

poslední měsíc: 99


Anketa:

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano (27.1 %)

Ještě je co zlepšovat (34.4 %)

Ne (37.7 %)

Výzbroj Templáře do války

výzbroj templáře do války

Muži, kteří vstupovali do Řádu, si sebou většinou přinesli vlastní výzbroj. V regulích to není sice uvedeno přímo, ale pravděpodobně ji odevzdali maršálovi. Ten měl právo rozdělovat výzbroj podle svého uvážení a žádný z bratru nesměl požádat o výzbroj jiného, nebo mu jí závidět.

Buďto jim výzbroj ponechal a nebo ji doplnil a nebo dostali úplně jinou. V této době je těžko možné, aby existoval jednotný standart, ale vzhledem k bohatství Řádu je pravděpodobné, že výzbroj byla ta nejlepší možná, jakou byli tehdejší zbrojíři a mečíři schopni dodat.

Toto je výstroj rytíře z konce 13. století:

Pro rytíře, jakožto jezdce, by zde měla být uvedena i výstroj pro jeho tři koně a někdy i zbroj pro koně. Každý rytíř měl nárok na jednoho zbrojnoše, což byli buď členové Řádu, služebníci, anebo lidé najímaní Řádem pro tuto práci.

Asi se vám zdá divné, že "chudý" rytíř má tří koně a sluhu, ale bez nich by nemohl efektivně fungovat.

První kůň byl soumar (roncin), který při taženích nosil celou rytířovu výbavu: stan, slamník nebo rohož na spaní, přikrývky pro lidi i koně, vaky s píci pro koně, zásobu vody pro lidi i koně a kuchyňské náčiní.

Druhý kůň se nazýval palefroi, na něm jel rytíř v době tažení před bitvou.

Nejdůležitější byl destrarius, rytířův válečný oř, kterého šetřil až do samotné bitvy. Se svolením mistra mohl mít rytíř oře dva pro případ, že by jeden byl zabit v boji.

Zbrojnoš byl pro rytíře naprosto nezbytný, pečoval o rytířovu výstroj a výzbroj, podporoval ho v boji. V táboře zajišťoval rytíři nezbytné zázemí a staral se o koně.

Seržanti

Druhou třídou templářů byli takzvaní seržanti (fratres servientes ), kteří se dále rozdělovali na armigieri, tedy vojáky, kteří měli nárok na jednoho koně, ale bojovali převážně jako pěchota, a na famuli et officii, řemeslníky a služebníky, kteří nebojovali.

Výzbroj seržantů byla jednodušší než rytířů. Samozřejmě nosili pod zbrojí prošívanici, ale jejich kroužková košile byla kratší a měla krátké rukávy, kroužkové nohavice neměly ochranu chodidel, aby se jim snáze chodilo. Nenosili uzavřené helmy, běžnější a praktičtější pro pěší boj byly helmy otevřené.

Další, na první pohled viditelný rozdíl mezi rytířem a seržantem byl varkoč. Rytíři nosili bílý s červeným křížem na levé straně prsou a seržanti měli varkoče stejně jako pláště černé. Na jejich varkočích byl kříž uprostěd hrudi a to vpředu i na zádech. To je vysvětlováno tím, že na rozdíl od rytířů kteří se bez rozkazu nesměli z boje stáhnout nebo utéci, mohli se seržanti bez trestu stáhnout, pokud se zdálo, že nemohou být dalšímu vývoji boje prospěšní.

Templářský rytíř seržant seržanz

Nabídka gravírování a řezání laserem, výroba dárků a štítků | Aquaskipper na Jablonecké přehradě | Řezané květiny a výzdoba interérů | Váš odkaz zde